4 mýty o dřevostavbách, které jednoduše vyvrátíme
Posledních 10 let nastává v ČR nevídaný boom dřevostaveb. Počet postavených dřevostaveb se každý rok zvyšuje, dnes je to skvělých 12 %. Dokonce už doháníme Německo. Pro srovnání - v Rakousku a skandinávských zemích mají zastoupení dřevostaveb až 70 %.
Dřevostavby jsou však stále opředené mýty, které je nutné vyvracet. V RD Rýmařov chceme šířit osvětu o montovaných domech, zbavovat lidi strachu a podporovat zdravé ekologické bydlení. Proto jsme se zeptali Martina, který uvažuje o dřevostavbě, z čeho má obavy.
Mýtus č. 1
Martin: „Když si nechám postavit zděný dům, mohu počítat s tím, že tady bude ještě pro moje pravnoučata. U dřevostavby mě trochu trápí její nižší životnost."
Nebudeme zapírat, že zděný dům má delší životnost než dřevostavba. Můžete si být však jistí, že životnost kvalitně postavené dřevostavby je 100 až 150 let. Je nutné si uvědomit, že s každou generací se mění životní styl a s ním i nároky na bydlení. Je proto téměř jisté, že vaše vnoučata už nebudou chtít bydlet tak, jak bydlíte Vy dnes. Dřevostavba má pak výhodu v tom, že její modernizace není tak náročná jako u zděné stavby.
Ať už je dům zděný, nebo ze dřeva, vždy záleží na kvalitě provedení stavby a následném chování majitelů. Postupem času je každý dům ohrožován vzlínavostí vody a nadměrnou vlhkostí způsobenou nedostatečným větráním. Žádný stavební materiál by neměl přijít do přímého styku s vodou, tedy ani dřevo. V každém případě je tedy potřeba přistupovat k bydlení zodpovědně.
Mýtus č. 2
Martin: „Přátele mě varovali, že v dřevostavbě protopím majlant, protože neakumuluje teplo. Co je na tom pravdy?"
Je logické, že materiály s větším objemem dokáží akumulovat více tepla. To znamená, že v sobě teplo zadržují a následně ho vypouští. Dřevo větší tloušťky je ale akumulace také schopné. Základní otázka ale zní, jestli je vůbec akumulace tepla žádoucí.
Reálná situace ze života: přijdete vymrzlí zvenku, zatopíte a musíte dobu čekat, než se ohřejete. Teplo totiž nejdřív pohltí stěny a teprve potom se začne ohřívat vzduch. V té době už ale jdete spát a je vám úplně jedno, že jsou přes noc stěny zahřáté. Zatímco v dřevostavbě zatopíte a během chvíle je v ní teplo. Musíte počítat s tím, že stavba rychleji vychladne, a tak je vhodnější temperovat na určité stupně. Totéž platí i u zděných staveb. Pokud se jedná o nízkoenergetickou stavbu, náklady na vytápění jsou srovnatelné.
Mýtus č. 3
Martin: „I když je pravděpodobnost požáru malá, chci mít jistotu, že mi dřevostavba neshoří jako domeček z papíru. Jak je to s požární odolností?"
Právě požární odolnost dřevostaveb patří mezi největší strašáky lidí. Je v nás zkrátka zakořeněno, že dřevo hoří. Rozhodně však nehrozí, že by se snad samo vznítilo. To se opravdu nestane. Pokud v domě vypukne požár, ohoří jen slabá vrstva na povrchu dřeva, ale konstrukce drží. To se nedá říci o železobetonových konstrukcích, které se vlivem vysokých teplot rozpínají a následně se hroutí i po uhašení požáru.
Sendvičové panely rýmařovských dřevostaveb jsou zaklopené sádrovláknitými deskami fermacell, které vykazují velmi dobrou odolnost proti požáru. Výhodou je, že materiály zabraňují také šíření požáru.
Mýtus č. 4
Martin: „Dřevo je náchylné na vlhkost a hrozí, že se do něj pustí škůdci. To znám ze všelijakých přístavků na zahradě. Jak je proti tomu dřevostavba chráněná?"
Jak už jsme zmínili, přímý styk vody a stavebního materiálu nikdy nedělá dobrotu. Pokud je ale dům precizně navržen a postaven, neměl by mít s vlhkostí problémy. Škůdci, kterým chutná dřevo, a dřevokazné houby se drží hlavně ve vlhkém dřevu, spolehlivou ochranou je proto sucho. S tím je spojené i správné větrání celého domu. Naše domy obsahují inteligentní větrání (je součástí našich typových domů SMART).